Volume 58 (2014): Issue 1 (March 2014)

Skúmala sa kvalita utesnenia na báze zirkoničitých iónov pre anodicky oxidovaný hliník. Zisťovali sa optimálne podmienky utesňovania, pričom sa skúmali parametre: teplota a čas utesňovania a čas starnutia pripravených utesnených povlakov. Skúmala sa morfológia a zloženie pripravených povlakov. Zistilo sa, že parameter významne ovplyvňujúci kvalitu utesnených povlakov anodického oxidu hlinitého je teplota utesňovania. Pripravené povlaky sa potenciodynamicky skúmali v roztoku chloridových iónov. Neutesnený povlak v úzkom intervale potenciálov sa pasivuje, naopak utesnený neprejavuje pasivačné správanie.

Kobaltové a niklové slitiny jsou běžně používaným materiálem v zubním lékařství. Jedním z důvodů použití je snaha o nahrazení slitin drahých kovů, jejichž cena neustále vzrůstá. Slitiny navíc v porovnání se zlatem a jeho slitinami dosahují vyšších modulů pružnosti, což umožňuje zmenšení hmotnosti dentálních prací při zachování stejných pevnostních charakteristik. Práce byla zaměřena na studium korozního chování komerčně dostupných slitin niklu a kobaltu užívaných v bioaplikacích. Byla studována náchylnost k nerovnoměrným formám koroze a posouzen vliv mikrostruktury na charakter korozního napadení. Korozní chování slitin bylo hodnoceno v modelových tělních tekutinách s použitím elektrochemických technik. Materiály s výjimkou niklové slitiny s obsahem ceru vykazovaly dobrou korozní odolnost při potenciálech odpovídajících oxidačně redukčním potenciálům prostředí lidského organizmu. Výrazná korozní aktivita niklové slitiny s obsahem ceru byla dána přítomností neušlechtilé fáze bohaté na cer. Bylo prokázáno, že mikrostrukturní heterogenita studovaných materiálů má vliv na korozní chování.

V článku je porovnáváno korozní chování různých typů patinujících ocelí s novým typem oceli se zvýšeným obsahem niklu exponovaných na atmosférických stanicích v České republice a ve zrychlených laboratorních testech. Korozní úbytky po 1, 2 a 4 letech expozice v atmosférických podmínkách byl porovnán efekt obsahu SO2 a depozice chloridů s výsledky modifikovaných zrychlených korozních testů. Rovněž byly provedeny analýzy korozních produktů. Byla hodnocena ochranná účinnost vzniklých patin.

Podmínky aplikace vysoce legovaných austenitických ocelí lze rozdělit podle charakteru a mechanismu tvorby ochranné vrstvy, která brání jejich intenzivnější celkové korozi. Při vzniku ochranné, pasivační vrstvy mechanismem nízkoteplotní oxidace (tj. do teplot 200-300°C) mají oceli charakter materiálů korozivzdorných. Při vyšších aplikačních teplotách, kdy ochranná oxidická vrstva má charakter oxidu vysokoteplotního (při teplotách nad 300°C), slouží tyto oceli jako materiály žárovzdorné či žáropevné. Dosažení optimální korozní odolnosti v obou aplikačních oblastech závisí mj. na stavu povrchu, avšak odlišným způsobem. Rozhodující vlivy stavu povrchu jsou diskutovány v tomto článku.

Přehledový článek sleduje vliv přídavku chemických látek do cementu na korozní chování žárově zinkované oceli v čerstvém betonu. Z hlediska původu je diskutován nejen vliv anorganických látek (chromanů a peroxidu vodíku), ale i skupiny organických látek (derivátů imidazolu a benzimidazolu). U jednotlivých látek je často popsán vliv jejich přídavku na soudržnost zinkované oceli s betonem v krátkých periodách jeho zrání. Probírány jsou i legislativní záležitosti spjaté s případným použitím těchto látek a jejich vliv na mechanické vlastnosti betonu.