<abstract xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml"><p><italic>Systém pro monitoring atmosférické koroze byl testován v</italic><italic>řadě významným institucí působících na poli ochrany památek.</italic><italic>Elektronický záznamním měří změny elektrického odporu tenké kovové</italic><italic>stopy nanesené na nevodivém substrátu. Pokud kov koroduje,</italic><italic>efektivní obsah průřezu stopy se zmenšuje a elektrický odpor se</italic><italic>zvětšuje. Čidla vyrobená ze stříbra, mědi, železa, resp. oceli, zinku,</italic><italic>olova, cínu, bronzu a mosazi v tloušťkách stopy od 50 nm do 250</italic><italic>μm byla přizpůsobena prostředím s různou korozní agresivitou.</italic><italic>Spojením těchto čidel, záznamníku a rezistometrické techniky se</italic><italic>podařilo dosáhnout citlivosti určení korozního úbytku na úrovni1Ångström</italic><italic>(&lt;10-10 m), což umožňuje korozní monitoring i v poměrně</italic><italic>málo korozivním vnitřním prostředí památkových objektů.</italic><italic>Laboratorní testy potvrdily dobrou reprodukovatelnost této metody</italic><italic>s běžnou odchylkou paralelních měření do 20% u kovů, které v</italic><italic>daném prostředí podléhají především rovnoměrné korozi. Vzhledem</italic><italic>k tomu, že tato metoda vypovídá o korozním úbytku především</italic><italic>v místě maximálního úbytku průřezu kovové stopy, bývá výsledná</italic><italic>hodnota o něco vyšší než u metod měřících průměrnou hloubku</italic><italic>korozního napadení. Pro tento příspěvek bylo vybráno několik příkladů</italic><italic>z rozsáhlého testovacího programu v partnerských muzeích,</italic><italic>archivech, knihovnách a jiných institucích, které ilustrují úspěšné</italic><italic>použití této metody pro stanovení a srovnání vlivu atmosfér ve</italic><italic>vnitřních prostorách, hodnocení kvality atmosféry nových staveb</italic><italic>a skladových prostor, kontrolu korozních podmínek při přepravě a</italic><italic>výstavách a základní výzkum optimálních konzervačních postupů a</italic><italic>režimů uložení kovových památek. Článek představuje první návrh</italic><italic>klasifi kace agresivity atmosféry vůči olovu, které je velmi citlivé</italic><italic>na přítomnost karboxylových kyselin. Tato technika má vysoký</italic><italic>potenciál pro využití jako nezávislá metoda pro sledování kvality</italic><italic>vzduchu v objektech, v nichž jsou vystavovány či uchovávány cenné</italic><italic>předměty kulturního dědictví.</italic></p></abstract>

Systém pro monitoring atmosférické koroze byl testován vřadě významným institucí působících na poli ochrany památek.Elektronický záznamním měří změny elektrického odporu tenké kovovéstopy nanesené na nevodivém substrátu. Pokud kov koroduje,efektivní obsah průřezu stopy se zmenšuje a elektrický odpor sezvětšuje. Čidla vyrobená ze stříbra, mědi, železa, resp. oceli, zinku,olova, cínu, bronzu a mosazi v tloušťkách stopy od 50 nm do 250μm byla přizpůsobena prostředím s různou korozní agresivitou.Spojením těchto čidel, záznamníku a rezistometrické techniky sepodařilo dosáhnout citlivosti určení korozního úbytku na úrovni1Ångström(<10-10 m), což umožňuje korozní monitoring i v poměrněmálo korozivním vnitřním prostředí památkových objektů.Laboratorní testy potvrdily dobrou reprodukovatelnost této metodys běžnou odchylkou paralelních měření do 20% u kovů, které vdaném prostředí podléhají především rovnoměrné korozi. Vzhledemk tomu, že tato metoda vypovídá o korozním úbytku předevšímv místě maximálního úbytku průřezu kovové stopy, bývá výslednáhodnota o něco vyšší než u metod měřících průměrnou hloubkukorozního napadení. Pro tento příspěvek bylo vybráno několik příkladůz rozsáhlého testovacího programu v partnerských muzeích,archivech, knihovnách a jiných institucích, které ilustrují úspěšnépoužití této metody pro stanovení a srovnání vlivu atmosfér vevnitřních prostorách, hodnocení kvality atmosféry nových staveba skladových prostor, kontrolu korozních podmínek při přepravě avýstavách a základní výzkum optimálních konzervačních postupů arežimů uložení kovových památek. Článek představuje první návrhklasifi kace agresivity atmosféry vůči olovu, které je velmi citlivéna přítomnost karboxylových kyselin. Tato technika má vysokýpotenciál pro využití jako nezávislá metoda pro sledování kvalityvzduchu v objektech, v nichž jsou vystavovány či uchovávány cennépředměty kulturního dědictví.

Korozní monitoring v rukách restaurátorů a konzervátorů /  Corrosion monitoring in the hands of restorers and conservators

Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství, VŠCHT Praha

Institut de la Corrosion / French Corrosion Institute, Brest, Francie

Centre de Recherche et de Restauration des Musées de France, Paris, Francie

The National Museum of Denmark, Dept. of Conservation, Brede, Dánsko

Schweizerisches Nationalmuseum / Swiss National Museum, Affoltern am Albis, Švýcarsko

Fraunhofer Institute for Electron Beam and Plasma Technology, Dresden, Německo

KOM – Corrosion and Material Protection Journal

Systém pro monitoring atmosférické koroze byl testován vřadě významným institucí působících na poli ochrany památek.Elektronický záznamním měří změny...

Korozní monitoring v rukách restaurátorů a konzervátorů / Corrosion monitoring in the hands of restorers and conservators

Online veröffentlicht: 01. Okt. 2012

Seitenbereich: 67 - 75

DOI: https://doi.org/10.2478/v10227-011-0015-6

This content is open access.